Aplikace Beam poskytuje čtyři typy výsledků průhybu:

• Lineární
• Okamžité (krátkodobé)
• Dlouhodobé
• Celkem

Lineární průhyb

Lineární průhyb se vypočítá jako součet všech průhybů jednotlivých zatěžovacích stavů (stálé zatížení, předpětí, fáze výstavby) přiřazených zvolené kombinaci. Průhyb a vnitřní síly se počítají pro každý zatěžovací stav zvlášť, přičemž se uvažuje skutečný statický systém s polohou podpor definovanou v každé fázi výstavby.

Oproti dalším typům výpočtu průhybu (okamžitý, dlouhodobý, celkový) existuje několik rozdílů: 

• Tuhost průřezu se uvažuje lineární (bez trhlin) a výztuž se zanedbává.
• Výsledky pro jednotlivé zatěžovací stavy jsou vypočteny pomocí analýzy TDA a Youngův modul betonu je uvažován jako E_c(t) (tangenciální modul).
• Reologické jevy (jako je dotvarování, smršťování a relaxace) se počítají pomocí analýzy TDA a výsledky se uvádějí v případech reologického zatížení s označením "R".

Výsledky může ovlivnit i změna polohy podpory během konstrukce, především pokud je deaktivována volba "Do návrhové polohy". Toto nastavení lze definovat pro každou fázi výstavby až do finální fáze.

Okamžitý průhyb

Okamžitý průhyb je krátkodobý nelineární průhyb způsobený charakteristickou kombinací zatížení s přihlédnutím k vývoji trhlin.  

Základní předpoklady pro výpočet:

• Uvažuje se rozložení výztuže.
• Reologické jevy (dotvarování, smršťování a relaxace) se zanedbávají.
• Všechna zatížení se aplikují na výsledný konstrukční systém (definovaný ve fázi "Konečné podpory"). Změna podpěr v průběhu výstavby proto nemá vliv na výsledek průhybu.

Dlouhodobý průhyb

Dlouhodobý průhyb je nelineární průhyb způsobený kvazistálou kombinací zatížení s přihlédnutím k vývoji trhlin.

Základní předpoklady pro výpočet:

• Uvažuje se rozložení výztuže.
• Účinky dotvarování se počítají při působení všech stálých zatížení a předpětí na konstrukci, jejíž tuhost je ovlivněna účinným Youngovým modulem betonu E_c,ef. Všechna zatížení působí současně, jak je definováno v části "Průhyb".

Čas, kdy na konstrukci působí všechna stálá a předpínací zatížení, je uveden v "Historii zatížení".

Účinky smrštění se počítají jako zakřivení nosníku způsobené smrštěním a zohledňují navržené uspořádání výztuže. Průhyb způsobený smršťováním se vypočítá na konečném konstrukčním systému.

\[{\left( {\frac{1}{r}} \right)_{cs}} = {\varepsilon _{cs}} \cdot {\alpha _{e,cs,ef}} \cdot \frac{{{S_{cs,ef}}}}{{{I_{cs,ef}}}}\]

Na výsledný konstrukční systém (definovaný ve fázi "Finální podpory") se aplikují všechna stálá zatížení a předpětí. Změna podpor v průběhu výstavby proto nemá vliv na výsledek nelineárního průhybu.

Celkový průhyb

Celkový průhyb je dlouhodobý nelineární průhyb způsobený charakteristickou kombinací zatížení s ohledem na vývoj trhlin.

Základní předpoklady pro výpočet: 

• Uvažuje se rozložení výztuže.
• Účinky dotvarování se počítají při působení všech uvažovaných stálých zatížení a předpětí na konstrukci, jejíž tuhost je ovlivněna účinným Youngovým modulem betonu E_c,ef. Všechna zatížení působí současně, jak je definováno v části "Průhyb".

Čas, kdy na konstrukci působí všechna stálá a předpínací zatížení, je uveden v "Historii zatížení".

• Pokud vybraná charakteristická kombinace obsahuje také proměnná zatížení, považuje se část těchto zatížení za dlouhodobá a působí na konstrukci s dlouhodobou tuhostí, jak je popsáno u stálého zatížení. Zbývající proměnné zatížení se považuje za krátkodobé a působí na konstrukce s příslušnou krátkodobou tuhostí (předpokládá se E_cm pro beton).
• Účinky smrštění se počítají jako zakřivení nosníku způsobené smrštěním a s ohledem na navržené uspořádání výztuže. Průhyb způsobený smršťováním se vypočítá na konečném konstrukčním systému.

\[{\left( {\frac{1}{r}} \right)_{cs}} = {\varepsilon _{cs}} \cdot {\alpha _{e,cs,ef}} \cdot \frac{{{S_{cs,ef}}}}{{{I_{cs,ef}}}}\]

Na výsledný konstrukční systém (definovaný ve fázi "Finální podpěry") se aplikují všechna zatížení. Změna podpěr v průběhu výstavby proto nemá vliv na výsledek nelineárního průhybu.