Přenos smyku přes kotvy, smykové zarážky a tření

Podrobný popis všech voleb a jejich zadání naleznete v následujícím článku: 

Zařízení pro přenos zatížení ve 3D Detailu

Zařízení pro přenos zatížení

Zařízení pro přenos zatížení obsahují dvě entity: patní desku a kotvu. Začněme patní deskou. Chcete-li určit její umístění na betonovém bloku, je nutné vybrat referenční povrch a hranu. Ty definují počátek souřadnic, ze kterých se měří vzdálenosti X a Y. K dispozici jsou dvě možnosti definice tvaru, obdélníkový a polygon.

Patní deska je spojena s betonovým prvkem kontaktem, který přenáší tlaková napětí, a pokud se uživatel rozhodne, může přenášet i smyková napětí. Lze vybrat tři mechanismy přenosu smyku:

• třením
• pomocí kotev
• pomocí smykové zarážky

Software neumožňuje tyto mechanismy přenosu smyku kombinovat.

Při přenosu třením je třeba zadat návrhovou hodnotu součinitele tření. Pro variantu přenosu pomocí smykové zarážky je třeba zadat ocelový profil včetně geometrie a polohy.

Patní deska může přenášet buď bodové zatížení, nebo skupinu sil. Pro bodové zatížení lze model zatížit šesti vnitřními silami (Fx, Fy, Fz, Mx, My a Mz) v libovolné poloze na patní desce. U skupiny sil mohou uživatelé zadávat polohy, intenzity a směry sil do tabulky, což umožňuje obecné umístění na patní desce. Je důležité zmínit, že patní deska je bodově zatížená a nemá na horní straně přivařenou žádnou výztuhu ani ztužijící prvek. Pro správné rozložení zatížení je tedy důležité použít relativně tuhou desku s poměrně velkou tloušťkou. 

Druhé zařízení pro přenos zatížení, kotvu, lze přidat a propojit s patní deskou a vytvořit tak například detail kotvení sloupu pomocí čtyř kotev (viz obrázek níže). Je také možné modelovat samostatné kotvy bez patní desky.

Více informací o propojení s patní deskou naleznete v Teoretických základech.

Z hlediska polohy a geometrie jsou kotvy vztaženy k povrchu a hraně bloku, včetně určení relativní polohy jako u patní desky. Samozřejmě je možné specifikovat délku kotvy v betonu a délku nad betonovou plochou.

Kotvy jsou implementovány ve dvou variantách:

• Na místě zabetonovaná výztuž
• Lepená kotva

Pro na místě zabetonovanou výztuž se používá mezní napětí v soudržnosti podle EN 1992-1-1 kap. 8.4.2. Kromě toho je možné pro tento typ kotvy určit Způsob kotvení stejně jako pro běžnou výztuž.

U lepených kotev je možné přímo zadat Pevnost vazby (soudržnost), kterou si uživatel může zjistit např. z technického listu nanesené lepicí malty. Je důležité poznamenat, že je nutné zadat návrhovou hodnotu mezního napětí v soudržnosti.

Podrobný popis chování vzájemného propojení kotvy a patní desky je popsán v Teoretických základech.

Známá omezení 

Vzhledem k tomu, že Detail je pouze nástroj a nemůže nahradit inženýrský úsudek, je nutné bezpečně porozumět jeho funkcím, výhodám a omezením. Přečtěte si následující omezení, která je třeba vzít v úvahu:

• V části Detail se kotvy kontrolují pouze na pevnost v tahu. Pro kontrolu smyku a interakce je nutné použít Connection.
• Do Detailu lze z Connection importovat pouze modely kotvené přes patní desku přímo uloženou na betonovém povrchu. 

Úplný seznam omezení s dalším vysvětlením naleznete v článku: Známá omezení pro 3D detail

Vydáno v IDEA StatiCa verze 24.1